Sebeklam je hlavní příčinou znovuzrození v Sansáře, neboli cyklické existenci. Bez sebeklamů, by komické činy neměly sílu produkovat znovuzrození. Byly by jako spálená

Důsledky karmy jsou jednoznačné. Negativní činy vždy způsobují utrpení a pozitivní činy přinášejí štěstí. Jestliže činíte dobro, potká Vás štěstí. Jestliže způsobujete zlo,

Každá živá bytost si vytváří svojí karmu. Živé bytosti nejsou ničím jiným než ,,já" přisouzeným na základě kontinuity vědomí. Podstatou vědomí je zářivost a jasnost. Je to činitel poznání, kterému předchází dřívější okamžik vědomí,

Představte si rozsáhlý oceán, na němž pluje zlaté jho. V hlubinách oceánu pluje jediná slepá želva, která se vynořuje jednou za sto let, aby se nadechla. Jak vzácným úkazem

Dalším cvičením sloužícím k rozvoji pozornosti je koncentrace na jediný bod. Při ní si pozorovatel může vybrat jakýkoli objekt nacházející se buď v jeho okolí, nebo v nitru. Důležité je, aby šlo o něco, co si dovede

Odložte učení a netrapte se. Vždyt jak daleko stojí od sebe souhlas a nesouhlas, nebo chvála a kritika? Ten, koho se ostatní bojí, se také musí bát ostatních. Záliv mezi mnou a ostatními je tak široký! Lidé se při své cestě za štěstím chovají jako na velké společné oslavě, stoupají nahoru na terasy na jarní slavnost, já jediný jsem klidný a neúčastný, nerozvinutý jako dítě, jež se ještě neusmálo, bez jakéhokoliv cíle jako bych neměl ani domov. Ostatní lidé mají všeho nadbytek. Jen mně se zdá, že jsem všechno ztratil. Mé srdce, je srdce hlupáka beztvaré a nerozlišující. Ostatní lidé jsou tak jasní a uspořádaní, jenom já jsem divný a temný. Ostatní lidé pečlivě vymezují, já jediný se mísím se vším. Zdá se mi, že nejsem unášen mořem, vítr mnou povívá, jako bych nevěděl, kde jednou skončím. Ostatní lidé mají jasný cíl života, jenom já nic nevím jako venkovan. Já jediný si přeji být jiný než ostatní a živit se pokrmem tajemné matky.

Vysvětlující komentář. – V celé knize Tao se opakovaně vyskytuje motiv . neumím něco popsat – tak o tom hovořím jakoby – například ( jako bych neměl domov, ale já ten domov mám) Překlady toto průběžně , záměrné zneurčitění většinou posouvají k jednoznačnějším výrokům. Být dítětem v tomto TAOismu nejspíše znamená být ve stavu , kdy se ještě nerozvinulo rozlišování a emoce, tedy být blízko temnému počátku. Wang Pi říká, že cílem učení je vědět každý den víc, ale cílem TAa je mít den ode dne méně. (48,64,2)

Dobří vůdcové dávnověku dokonale plynuli v proudu tajemství ve vší jeho hluboké jemnosti. Byli tak neproniknutelní, že je nemůžeme pochopit, a protože jim dnes už nerozumíme, nemohu ani popsat, jací byli, ale jen tak se nám jeví. Jak byli váhaví! Jako ten, kdo v zimě brodí řeku. Jak byli pozorní! Jako ten, kdo je ze všech čtyř stran obklopen nepřáteli. Jak byli uctiví! Jako vznešený host. Jak opatrně se sdíleli! Jako led, který záhy pukne a začne tát. Pevní a strozí jako dřevěný špalek, i prázdní jako horské údolí. Kdo umí zacházet se sebou, jako se zkaleným proudem a nechá se zklidnit a zjasnit? Kdo umí zacházet se svou nehybností, dlouze ji míchat a tím opatrně přivést k životu? Ten kdo má toto TAO, si nepřeje být plný, protože předčasně plné se završuje a upadá.

Komentář k tomuto verši – Zklidnit kalný proud a naopak míšením probrat nehybnost k životu jsou postupy později využívané v taoistické alchymii. Poslední verš má různé výklady, zde jej chápu jako stav, kdy jsme blízko nějaké dokonalosti, ale raději jí nedosahujeme, protože završení jednoho stavu ( původně je asi míněn stát) znamená obvykle neklidný začátek jiného stavu ( království)

Existuje šest základních duševních utrpení. Náruživost či touha, hněv (zahrnuje i nenávist), pýcha či domýšlivost, nevědomost, mučivé pochybnosti a škodlivé názory. První

Jedním z nejzákladnějších duševních tréninků je kultivace soustředěnosti, nacvičovaná hlavně pomocí sledování vlastního dechu. To má základní význam, pokud chce někdo