Jako lidské bytosti máme inteligenci a odvahu.  Za předpokladu, že je použijeme, budeme schopni dosáhnout cíle, pro který jsme se rozhodli. Dalajláma říká. ,,Já osobně nemám žádné zkušenosti s probuzenou myslí, ale když mi bylo něco přes třicet, rozjímaljsem o čtyřech vznešených pravdách a srovnával jsem možnosti dosáhnout osvobození a rozvíjení probuzené mysli. Myslel jsem si, že dosažení

jediným vstupem na cestu Velkého vozu (mahájánský buddhismius) je vytvoření probuzené mysli. Ve Velkém voze se nacházejí jen dva vozy, vůz súter a vůz tanter. Ať chcete vstoupit do kteréhokoliv z nich, vstoupit lze pouze s probuzenou myslí. Když máte probuzenou mysl, patříte k Velkému vozu, ale jakmile se jí vzdáte, odloučíte se od něho. V okamžiku, kdy dosahujete probuzení mysli, stáváte se navzdory

Probuzená Mysl je cesta k dosažení buddhovství, aby bylo možné osvobodit všechny bytosti ve vesmíru od utrpení.  Chceme li dosáhnout stavu probuzené mysli, musíme meditovat. Nelze jej pěstovat pouze přáním nebo modltbami. Nestačí ani pouhé rozumové pochopení, co to znamená. probuzenou Mysl nelze dosáhmot jednoduše tím, že příjmeme požehnání. Musíme jí pěstovat pomocí meditace a opakovat a

Základem na němž buddhisté přijímají pojetí znovuzrozování, je v podstatě kontinuita vědomí. Vezměte si jako příklad materiální svět. Všechny elementy našeho současného až po mikroskopickou úroveň lze, jak věříme, vystopovat zpět k jejich původu, k počátečnímu

Díky používání osmi protilátek se pět chyb postupně odstraňuje a osoba prochází devíti stavy koncentrace. Jsou to tyto stavy:

Při rozvíjení meditační praxe je nutné dělat pokroky ve výcviku meditační stabilizace, kterou je setrvání mysli jednobodově na jejím předmětu. Je mnoho  druhů meditační stabilizace, ale dovolte mi, abych Vám zde vysvětlil klidné setrvání Mysli ( šamatha ). Podstatou klidného setrvání je jednobodové zaměření na nějaký předmět bez rozptylování mysli spojené s blažným pocitem tělesné a duševní

Než vysvětlím techniku správného postoje dýchání pro meditaci, rád bych se dotkl správného prostředí pro Vaše cvičení. Pro začárečníka je prostředí , v němž se meditace odehrává, velmi důležité. Jakmile získáme nějaké zkušenosti, míra vlivu vnějších faktorů poklesne. Ale obecně platí, že místo k meditaci by mělo být tiché. Při meditování a jednobodovém zaměření Mysli potřebujeme zcela klidné místo. Stejně důležitá je čistota prostředí. K tomu, abyste během meditace udrželi správný fyzický postoj, musí být meditační sedátko vzadu mírně vyvýšené, protože tak pomáhá snížit napětí. Sezení v pozici vadžra (skřížené nohy) je velmi obtížné, ale pokud nezpůsobuje bolest, pak je to správný způsob. Nebo se můžete posadit do pozice poloviční vadžry (pravá noha natažená, levá noha skrčena) což je velmi pohodlné.

Z textu Dalajlámy - Podstata buddhistických učení může být shrnuta jako spojení názorů, že vše je na sobě vzájemně závislé, s postojem nenásilí. Toto jsou základy, které bych chtěl, abyste si zapamatovali. Neexistuje žádný funkční jev, který by existoval nezávisle neboli sám na sobě. Všechny jevy závisí na jiných faktorech. Věci jsou na sobě vzájemně závislé. Například mír v jedné zemi závisí na

Druhá metoda pěstování pozornosti spočívá v zapamatování si, že Buddhové a Bódhisattvové mají vševědoucí Mysl. Stále vědí, co děláte. Budete li si neustále uvědomovat jejich přítomnost, stanete se pečlivějšími. Přepadne Vás stud, když provedete něco negativního. Vzhledem k tomu, že Buddhové a Bódhisattvové mají nezastaralé vědomí, není možné před nimi nic skrýt. Uvědomění si této jejich schopnosti

Pozitivní i negativní zážitky vycházejí z Mysli. Závisí na tom, zda je Vaše Mysl transformována nebo ne. proto je nanejvýš důležité ovládat a ukázňovat Mysl. Všechny obavy a nesmírná utrpení, s nimiž se setkáváme, vznikají v Mysli. ve všech říších existence, není nic děsivějšího, nic obávanějšího, než Mysl, řekl Buddha. Podobně řekl, že isciplinovaná Mysl umožnuje vznik všech vynikajících vlastností. Zdroj a příčina míru a štěstí, jsou v Mysli. Štěstí vzniká z pozitivní praxe, utrpení vzniká z negativní praxe. Štěstí a utrpení tak závisí na tom, zda je Vaše Mysl transformovaná nebo není. I z krátkodobého hlediska platí, že čím více ovládáte a ukázňujete svou Mysl, tím jste šťastnější a klidnější.